Historie

Písemných zpráv z dávné minulosti se dochovalo málo, nejstarší zmínka je z roku 1115. Můžeme však předpokládat, že na území obce naši předkové přišli už dříve, a to podél toku řeky Berounky a Korečnického potka.
První zpráva z roku 1115 uvádí jejich jméno podle vůdce Všana - lid Všanový či Všenový. Proto se naší obci říkala Všanice. Její jméno se s vývojem jazyka měnilo do dnešní podoby.
Vesnici pak držel Rupert s Blahutou. Později byla dána jakýmsi Žírou (Zirou) kladrubskému klášteru Zelená hora. Tento zeman či sedlák byl hluboce věřící člověk. Ještě za svého života připsal klášteru celé Všanice jako své dědictví. Na listině je podepsán svědek Ruperd ze Všenic, řečený Hřešihlavec. Poddaní pak měli ke klášteru řemeslnickou povinnost a včelaři museli odevzdávat hrnce medu.
Roku 1443 už vesnice patřila zemanu Petru Selíkovi z Lukova. Pravděpodobně i přes Všanice se několikrát přehnala vojska, zejména pak v období třicetileté války.
V roce 1642 koupil březinská panství a s ním i Všenice Petr Pavel Malovec z Chýnova a jeho choť Ludmila Alžběta, rozená Kokořova. V dalších letech se majitelé obce často měnili. Sídlili na zámku v Radnicích, později na Březině.
První zprávy, které Všenice spojují se současností, jsou z 19. století. Dozvídáme se, že kolem roku 1848 měla naše dědina 29 chalup, ve kterých žilo 232 obyvatel. V roce 1850 měla asi 39 chalup a 256 obyvatel a v roce 1869 40 stavení s 324 obyvateli. Po roce 1900 s rozvojem průmyslu na Břasku se v naší obci začalo stavět. Z této doby pochází ještě polovina domů naší vesnice.
Pod jednou střechou tenkrát bydleli tři generace. V rodině se průměrně rodilo 4 - 10 dětí, ale téměř polovina jich do jednoho roku umírala na dětské nemoci. Také hygienické poměry nebyly ideální.
Některé rody časem vymřely, jiné se vystěhovaly, nejčastěji do vesnic v okolí. A tak už dnes můžeme jen vzpomínat na sedláka Nového, Klunu a Kroce, pastýře Tomáše Fajfra, hospodského Šrunce a Ortinského.
Do roku 1880 se V Potocích těžila kyzová břidlice. Koňskými potahy se vozila do Vranova k výrobě olea, české kyseliny sírové. Nedaleko stál zájezdní hostinec zvaný Berk. Byla to patrová budova dole s hospodou, nahoře s byty. Ještě dnes jsou u potoka patrné její základy. Chodby dolu vedly až pod Lavičky a Kašákův lesík. Dnes jsou již zasypané. V 19. i počátkem 20. století byla vesnice převážně hornická. Lidé nacházeli práci v dolech na Baště v olejně a huti na Vranově či ve sklárně na Baště. Vlhká pole dávala dobrou úrodu a stačila obyvatele uživit. Korečnický potok byl tenkrát plný raků a ryb. Vesnicí ještě protékal jeden potok, který pramenil u Vitinky a protékal strží dolů po vsi. V době dešťů se často rozvodnil a rozbahnil cesty na náves. Proto byl v roce 1927 sveden do kanalizace a strž zavezena.
Dnešní silnice nad Všenicemi byla vybudována v roce 1860 za vydatné pomoci všenických občanů. Stavba železnice souvisela s rozvojem průmyslu na Břasku. Byla dokončena v roce 1863 avšak zastávka ve Všenicích byla slavnostně otevřena až v roce 1944.
Šedesáté výročí otevření zastávky občané Všenic oslavili přesně na den v pátek 30. července 2004 jízdami historické motorové soupravy z Chrástu u Plzně do Radnic a slavnostním uvítáním vlaku v 15.30 hodin ve Všenicích. Jízdy tímto slavnostním vlakem se zúčastnili zastupitelé obce a stovka obyvatel Všenic